78 let, bez politické příslušnosti
Na 26. místě za Společně pro Jablonec kandiduje Ludmila Kučerová – ekonomka a pedagožka, která v Jablonci žije od roku 1971. Většinu své profesní dráhy učila ekonomické předměty na jablonecké obchodní akademii, několik let působila také na katedře mezinárodního obchodu Technické univerzity v Liberci.
Jablonec tak zná více než půl století a může dobře posoudit, jak se za tu dobu proměnil. Oceňuje, že město prokouklo a ožilo okolí přehrady. Nyní by chtěla pomoci vrátit více života také do jeho centra. Má ráda lidi, přírodu a zvířata.
Proč kandidujete?
Velmi se zajímám o politickou situaci doma i ve světě a není mi lhostejné ani to, co se děje ve městě, kde žiji. Už nechci být jen pasivní podporovatelkou lidí, jejichž práci pro Jablonec sleduji a oceňuji, proto jsem přijala nabídku kandidovat za Společně pro Jablonec.
Věřím, že budoucí vedení města s účastí zastupitelů Společně pro Jablonec bude pokračovat v práci pro město a všechny jeho obyvatele, aby se nám tu spokojeně žilo.
Co byste chtěla zachovat?
Jablonec se od doby, kdy jsem se stala jeho stálou obyvatelkou, velmi změnil k lepšímu. Šedé, oprýskané město se rozjasnilo barvami, květinami a krásnými murály.
Velmi se zlepšila také vybavenost okolí přehrady. Je kde se najíst, posedět, osprchovat a převléknout, děti si mají kde hrát. U přehrady to opravdu žije.
Co byste chtěla v Jablonci změnit?
Přehrada a její okolí sice žijí, ale centrum města skomírá. Chybějí tu malé zajímavé obchůdky, pestřejší nabídka kvalitního občerstvení i vodní prvky. Lidé nemají příliš velkou motivaci do centra chodit, když se obchody zavírají už v 17 hodin.
Chci se podílet na hledání cest, jak může vedení města vrátit do ulic centra život.
Tři věci, které o mně možná nevíte:
Dříve jsem hodně sportovala – hrála jsem košíkovou a tenis, lyžovala a věnovala se golfu. Dnes mám nejraději pěší výlety v Jizerkách, často po Stezce svobody.
Procestovala jsem mnoho zemí Evropy i Spojené státy.
Jsem kočičí máma. Doma mám dvě kočky, ale miluji také psy.