45 let, Rýnovice, Strana Zelených
Profesně se věnuje urbanismu a zapojování veřejnosti do rozhodování. Pomáhá městům, obcím i firmám připravovat projekty a územní či strategické plány tak, aby při jejich vzniku dostali prostor také lidé, kterých se dotknou. Zabývá se také tématy, jako je adaptace měst na změnu klimatu.
Na Fakultě architektury ČVUT vyučuje územní plánování a sociální ekologii.
V Rýnovicích si společně s manželkou částečně svépomocí postavili vlastní pasivní dům.
Proč kandidujete?
O jabloneckou politiku se zajímám zhruba od roku 2004. Postupně mi začalo vadit, jak se rozhoduje o některých důležitých věcech, které ovlivňují podobu města na desítky let. Ať už šlo o nerespektování architektonické soutěže na Eurocentrum, některé prodeje městských pozemků nebo způsob zadání nového územního plánu, čím dál víc jsem cítil, že nestačí jen nadávat zvenčí. Začal jsem se proto aktivně zapojovat a v roce 2014 jsem poprvé kandidoval ve volbách. Od té doby působím ve Výboru pro územní plánování a rozvoj města, později jsem se stal zastupitelem a radním pro územní plánování.
Politika pro mě není kariéra. Nechci být primátorem. Chci především využívat zkušenosti ze svého oboru a z dosavadního působení ve městě tam, kde jim opravdu rozumím.
Ani zpětně nelituji rozhodnutí, kdy jsme jako koaliční partneři odmítli zaplatit firmě Grepa služby, které podle nás město neobjednalo. Naše tehdejší působení v radě nakonec skončilo odvoláním a vznikem nové spolupráce ANO, ODS a SLK. Některá rozhodnutí nejsou politicky pohodlná, ale musíte být schopni se za ně postavit i s odstupem času.
Co byste chtěl v Jablonci změnit?
Rád bych pokračoval především v tom, čemu profesně rozumím – v územním plánování a rozvoji města.
Chci dál pracovat na proměně Dolního centra. Máme novou územní studii a teď je důležité ji postupně naplňovat tak, aby se do centra vracelo bydlení a noví obyvatelé. Na to bych rád navázal také přípravou bydlení pro seniory ve vnitrobloku mezi Mlýnskou a Podhorskou ulicí.
Zadali jsme také územní studii krajiny. Ta má ukázat, kde můžeme lépe zadržovat vodu, zpřístupnit krajinu a chránit ji před nevhodnými zásahy. Výsledky bych rád postupně promítl do územního plánu a hlavně do konkrétních opatření.
Chci dál zlepšovat také mapový server města a data, která město používá při rozhodování a která mohou pomoci úřadu, investorům i veřejnosti.
Důležité jsou pro mě i cesty z města do přírody – pro pěší, cyklisty nebo v zimě běžkaře. I proto bych rád hledal jinou trasu západního obchvatu, než aby vedla Srnčím dolem.
Ať už budeme po volbách ve vedení města, nebo v opozici, chci dál hlídat, jak se bude v Jablonci pracovat s územním plánem a jak město využije nové možnosti, které přinesly změny stavebního práva. U rozhodnutí, která mohou změnit podobu města na desítky let, považuji za zásadní veřejný zájem, transparentnost a ochranu krajiny i památek.
Co se vám v Jablonci líbí?
Nejsem určitě sám, kdo na Jablonci obdivuje přírodu a volnou krajinu, která je pěšky dostupná skoro odkudkoli z města.
Považuji to za jednu z největších výhod Jablonce. Můžete tu žít ve městě a za pár minut být v lese nebo na loukách. Je to kvalita života, kterou bychom neměli brát jako samozřejmost.
Pomáhá nám také přitahovat lidi, kteří tu chtějí bydlet a pracovat. Je to naše rodinné stříbro, které má smysl rozvíjet – a zároveň chránit před neuváženými zásahy pro další generace.
Tři věci, které o mně nevíte:
- Náš vlastní energetický pasivní dům má v sobě spoustu přírodních a recyklovaných materiálů: dřevěnou konstrukci, slaměné izolace, příčky z nepálených cihel, hliněné omítky, základy ze sloupů ze zrušeného elektrického vedení a další. Víc se o něm dá dozvědět na webu rozhlasu.
- Jsem autorem a spoluautorem několika skautských příruček.
- Baví mě fotit, hlavně přírodu a rostliny. Třeba sbírku růží mojí ženy.